"After You" od Jojo Moyes: recenze a recenze

2024 Autor: Sierra Becker | [email protected]. Naposledy změněno: 2024-02-26 04:38

Viděli čtenáři někdy běhat veverku na kole? Mechanismus, který zůstává nehybný, nevzbuzuje nikoho zájem. Ale jakmile se veverka dá do pohybu, kolo se začne točit a s každým otočením se rozvíjí další a další intriky. Roztáčením kola rychleji a rychleji se běžkyně sama baví a zároveň rozdává potěšení těm, kteří ji sledují. Přibližně podle tohoto principu je vyprávění postaveno v nové knize Jojo Moyes "After You". Recenze čtenářů říkají, že na tom není nic špatného. Ale přesto, jak ujišťují, takový styl psaní nakonec unaví. Jako běhat veverku v kole.

"After You" od Jojo Moyes: recenze

Román vydaný na jaře 2015 zaujal mnohé. Celkově vzrušovala hlavně čtenáře otázka: proč? Proč bylnapsal knihu "After You" od Jojo Moyes? Čtenářské recenze (velmi mnoho) obsahují tvrzení, že se to bez něj dalo obejít. A ještě víc než to. Mnozí považují za zbytečné psát "After You" od Jojo Moyes. Recenze románu tvrdí, že kniha, která byla pokračováním mnoha milovaného díla „Me Before You“, nejenže zklamala sama o sobě, ale také vnesla do vnímání prvního dílu určitý negativní moment.

"After You", autor - Jojo Moyes: recenze románu, biografie spisovatele

Netizens, kteří se zprvu považovali za fanoušky spisovatelova díla, začali spekulovat: proč vznikla tato kniha, když ta první podle jejich názoru obsahuje zcela hotový příběh, který nevyžaduje pokračování?

Mnoho čtenářů odsoudilo vydání Jojo Moyes' After You. Zákaznické recenze naznačují, že si spisovatel chtěl jen přivydělat napsáním průměrného pokračování poměrně úspěšné první knihy. Obětovala umění pro zisk. Tak se charakterizuje autorka románu "After You", Jojo Moyes, recenze.

Zmatení čtenářů a touha porozumět motivům, které spisovatelku přiměly k vytvoření zbytečného a neúspěšného pokračování její oblíbené knihy „Me Before You“aktivizovaly zájem o osobnost a život autorky obou děl.

Kdo je ona?

Na tuto otázku odpovídají sami čtenáři. Kreativita Moyes před vydáním poslední knihy zaznamenala v kruzích znalců dámské romance určitý úspěch. O životě autoraRecenze „After You“od Jojo Moyes odhalují následující.

Budoucí anglický spisovatel a novinář se narodil v roce 1969 v Londýně. Zde prožila dětství a mládí. Jojo vyzkoušela mnoho profesí, než se rozhodla pro dráhu spisovatelky: řídila taxi, psala Braillovo písmo, psala cestovní brožury, studovala vysokou školu na Londýnské univerzitě. Moyes je novinář od roku 1992, píše pro přední anglické noviny. V roce 2002 vydala svou první knihu Sheltering Rain, založenou na milostných příbězích jejích vlastních prarodičů. Úspěch knihy inspiroval autora, aby opustil žurnalistiku a zcela se věnoval kariéře spisovatele. A přesto se občas vrací k reportérské práci: píše sloupky do The Daily Telegraph, The Independent a dalších publikací. Spisovatelka žije se svou rodinou na vlastní farmě v Essexu.

Napsáno

Autorka knihy "After You" Jojo Moyes (recenze informují každého, kdo se chce o spisovateli dozvědět co nejvíce) vytvořil jedenáct děl:

• Me Before You je román koncipovaný jako série.

• „After You“bylo zamýšleno jako jeho pokračování.

Byly vytvořeny vnější série:

• Noční hudba;

• Silver Cove;

• Arcadia Villa;

• "Šťastné kroky v dešti";

• „Tanec s koňmi“atd.

Poslední román od Jojo Moyes je After You. Recenze ojak již bylo zmíněno, jsou velmi nejednoznačné.

O čem je román?

Bůh chraň čtenářům zažít to, co na vůli autorky měla možnost zažít hrdinka z díla Jojo Moyes "After You". Recenze knihy jsou plné přiznání nejcitlivějších čtenářů, že je dívčin příběh dojal k slzám.

Stojí život po ztrátě milovaného člověka za to žít? Lou Clark není jen dívka, která žije svůj obyčejný, nevšední život. Šest měsíců strávených s Willem Traynorem ji navždy změnilo. Po smrti blízkého se kvůli okolnostem musela Lou vrátit domů ke své rodině. A tady musí vynaložit mnoho úsilí, aby překonala svůj smutek, který se ukázal být tak obrovský, že naplnil celou její duši. Tělesná zranění jsou zahojena (s dívkou došlo k nehodě), ale její duše nadále trpí a žádá uzdravení. Při jeho hledání přichází do psychologické podpůrné skupiny, s jejímiž členy sdílí radosti i strasti. Zde se setkává s lékařem Samem Fieldingem, mužem, který ví všechno o životě i smrti. Sam se stává osobou, která dokáže hrdinku skutečně pochopit. Ale najde v sobě sílu pro nový vztah?

Příběh

Pro ty, kteří ještě nečetli After You od Jojo Moyes, recenze a popis knihy vám pomohou orientovat se ve zvratech a zápletkách děje.

Děje nového díla se odehrává dva roky po událostech, které se staly obsahem první knihy. Lou (naše hrdinka) je opět sama. PoWillova smrt způsobí, že se cítí naprosto mizerně a ztracená. Ostré zážitky postupně ustupují do pozadí a ustupují každodenním problémům. Lou si najde novou práci. Je zpět jako servírka. Hrdinka nikdy nedostala vzdělání, zatím nemá příležitost změnit profesi. Lou je tak zaujatá svými vlastními zkušenostmi, že se nedokáže vyhnout nehodě. Padá ze střechy, vyburcována nečekaně ostrým výkřikem z víru chmurných myšlenek, které ji zachytily. S mnohačetnými zlomeninami Lu skončí v nemocnici, kde podstoupí několik operací. Na chvíli se zdá, že dívka zapadne na místo svého zesnulého milence. Bojí se, že se stane invalidou. Ale úsilí lékařů brání horšímu výsledku.

Morální

Navzdory tomu, že většina z těch, kteří četli „After You“od Jojo Moyes, recenze na ženský román byly většinou negativní (kniha zklamala čtenáře, kteří od díla své oblíbené autorky očekávali stejnou uměleckou úroveň jako první román - "Me Before You"), přesto dílo přimělo čtenáře přemýšlet o mnoha vážných věcech a vyvodit důležité závěry. Spolu s hlavním hrdinou si čtenáři uvědomili, že osud dává šanci na štěstí nejednou. Neměli byste se "zaseknout" v minulosti a připravit se o příležitost být znovu šťastný.

Historie knihy

Vytvořit pokračování knihy „Me Before You“, jak Jojo Moyesová přiznala novinářům, se nechystá. Začalo se ale pracovat na scénáři anavíc přicházela spousta dopisů, ve kterých se čtenáři ptali, jak dopadl další život hlavního hrdiny. To vše autorovi nedovolilo zapomenout na milované postavy. Chtěl jsem je znovu potkat a projít spolu novými zkouškami.

Ne tečka, ale elipsa a děj je příliš překroucený…

Proč se autor rozhodl pokračovat v již hotovém příběhu? Tuto otázku si často kladou čtenáři After You od Jojo Moyes. Recenze na knihu od uživatelů sítě obsahují přesvědčení, že tímto pokračováním autor zkazil vnímání první knihy, kde byl skutečně popsán velmi dojemný, tragický příběh. Čtenáři se domnívali, že přesvědčivá pointa, podle logiky vývoje událostí a postav, byla zasazena do finále. Ukázalo se, že to byla jen elipsa…

Často podle autorů recenzí pokračování příběhu prohraje dříve, než začne. „Až po tobě“je právě taková možnost.

Mnozí považují zápletku románu za příliš „překroucenou“: Willova dcera se zhmotní ze vzduchu, hrdinčin vztah s její rodinou se stává přitaženým za vlasy a další hromada událostí, které vás nijak netrápí všechno, příběh prostě pokračuje dál a dál.

Podle jednoho ze čtenářů románu se pronikavý příběh degradoval na lacinou romanci s namáhavým hledáním „nevím co.“

Nudění, moc…

„Místy nuda,“píší čtenáři After You od Jojo Moyes. Recenze a recenze milovnic ženské literatury, které román četly, obsahují kromě osobních dojmů i zajímavou analýzuděj, postavy a stylové rysy díla.

Čtenáři poznamenávají, že na začátku knihy je příliš mnoho bolesti, hrdinka je zlomená, zlomená. Nemá absolutně žádnou sílu budovat život znovu. Louise se zahnala do světa čtyř stěn a odmítá se zajímat o to, co se kolem ní děje… Pak příběh plyne hladce a nudně, otravné jsou zejména hrdinčiny výlety do podpůrné skupiny. Text je plný nudných dialogů. Čtenáři souhlasí s tím, že tito lidé potřebují sdílet své trápení a bolest, ale je docela těžké se do toho dostat, takže tyto dialogy a rozhovory se čtou jednoduše „úhlopříčně“.

Čím více čtete román, tím otravnější jsou věty: "Co by udělal Will? Co by udělal?" Hrdinka je na to příliš fixovaná.

Samova postava podle autorů recenzí zůstala neodhalena, na pozadí Willovy vzpomínky se zdál být ztracen. Až ve finále se Sam stala výraznou postavou. Román postrádá emoce, intriky, ostrost v zápletce i přímo v samotném osudu nového hrdiny. Čtenářům se nelíbí ani konec: vše je chaotické, spousta excesů, všichni se zdají být šťastní a Sam se zdá být na vedlejší koleji.

Po přečtení knihy „zůstává jasný smutek…“

Román „After you“podle čtenářů hodně ztrácí na svého předchůdce – „Me Before You“. Nemá žádné barvy, žádné emoce. Dílo nezanechává živý dojem, nenutí vás dlouho přemýšlet po přečtení osudů postav. Kniha vyvolává úplně jiné emoce. Po přečtení románu se mi vůbec nechce plakat, „zůstává světlosmutek…“Mnozí si stěžují, že je práce mírně natažená.

Román je někdy matoucí…

Na rozdíl od prvního románu tato kniha někdy vyvolává hněv a podráždění kvůli stupidnímu jednání postav – čtenáři to sdílejí ve svých recenzích. A občas něco v zápletce způsobí zmatek. Podle jejich názoru má kniha jasnou podobnost s průměrnou latinskoamerickou sérií.

V románu nezbylo nic z bystré a veselé Lou. Recenzenti toho litují. Zdá se, že všechno, co ji Will naučil, bylo promarněno, říkají. V novém románu je hrdinka jaksi šedá, nevýrazná. Zdá se, že jí není 28 let, ale celých 60. Některé čtenářky ale za to nemohou. Situace, ve které se nachází, je příliš složitá. A není vůbec nepravděpodobné, že pro Willa truchlila tak dlouho. Kdo ví, co by na jejím místě dělali ostatní. Jakmile najde člověka, který jí rozumí, téměř okamžitě ho ztratí. Špatné je, že se vůbec nesnaží jít dál, neustále se lituje, roluje v hlavě minulé události, chybí jí Will, kterého nelze vrátit, nechce nic změnit.

Recenzenti souhlasí s tím, co o ní řekla Trina (její sestra): "Je pro tebe snazší držet se své hloupé práce a neustále fňukat. Je pro tebe snazší si myslet, že na tobě nic nezávisí." Nejvíc ze všeho jsou čtenáři nespokojeni s "bezpáteřností" hlavní hrdinky, s tím, že neustále všem dopřává a všechno odpouští.

„Jojo musí mít skrytýpodtext.."

Podle čtenářů se události v románu vyvíjejí z nějakého důvodu - vždy v sobě skrývají skrytý podtext, který se někdy odhalí až po sto nebo i více stránkách. Proč nemůžeme rovnou vytvořit paralelu mezi osudným výkřikem, po kterém Lou překvapením spadla ze střechy, a zjevením nové hrdinky z ničeho nic? Tato otázka je součástí některých recenzí. Proč zahlcovat román popisy věcí, kvůli kterým si postavy nemohou najít místo pro sebe a které jsou ve skutečnosti naprostým nesmyslem? Například matka hlavního hrdiny si zásadně neholí nohy a v rodině se kvůli tomu táhne pořádná válka. V románu jsou Louovi rodiče velmi vtipní se svými pseudoproblémy – to si myslí mnozí, kteří knihu četli. Spisovatelka z nějakého důvodu potřebovala do románu vtěsnat matčino feministické přesvědčení, čímž opět odvedla pozornost čtenářů od toho hlavního. Neustálé čekání na skrytý podtext se nakonec unaví…

Život je série utrpení a selhání…

Podle netizenů vede autor svou hrdinku vymyšlenými životními etapami, z nichž každá je nějakým neúspěchem, neštěstím nebo utrpením. Krok za krokem se s hrdinkou pohybují touto propastí smutku a nedovolují čtenáři přijít k rozumu - pomalu, jistě a vytrvale, ale přesto ke šťastnému konci. Pravděpodobně se tímto způsobem autor snaží rozjasnit veřejnosti nudu šedivého každodenního života a nutí je zažít výjimečný hořký osud hrdinů.

Zdá se, že v celé Anglii nezbylo nic dobrého, co by vzbuzovalo optimismus a světlé naděje, říkajírecenzenti. V zemi je jakási degenerace a úplná degradace – čtenář se doslova koupal v moři utrpení, a to je překvapivé.

Mnozí si také všimli, že se v románu nic neděje jednoduše. Nemůžete jen oslovit příbuzného a navázat s ním vztah. Nezapomeňte kontaktovat jakéhokoli zprostředkovatele. Jak jinak? Jaká je intrika bez toho?

A pokud čtenář očekává, že všechna tato dobrodružství budou nakonec dovršena a autor přesto dá konečnou tečku, pak se hluboce mýlí. Kolo událostí zobrazené v románu se zastaví jen na chvíli, autor i hrdinka si dají pauzu a pak se veverka (pamatujete na metaforu na začátku článku?) znovu rozběhne.

Není čeho litovat…

Někteří čtenáři zjistili, že konec románu je otevřený. Jiní argumentují, věří, že je možné takto napsat nekonečné pokračování jakékoli knihy. Skutečný konec nemusí být nutně ten, kdy se postavy vezmou, dosáhnou něčeho určitého. Na konci románu autor ukazuje, že Louise nachází mír, sílu a naději.

Příběh popsaný v knize vás podle netizenů nutí přemýšlet o tom, že byste rozhodně měli jít dál, užívat si života. Tím nezradíte památku zesnulého milovaného člověka. A co je nejdůležitější, není čeho litovat.

V tomto názoru jsou čtenáři stejní. Ať už po přečtení románu zbydou jakékoli dojmy, v jednom jsou autoři recenzí jednotní – nelitují, žečíst.